Zamotaný smysl života

9. ledna 2018 v 18:40 | TwistedEm
Život je zábavná věc. Alespoň ten můj určitě.

Člověk pořád čeká na to až všechno začne dávat smysl, ale spíš opravdu jen to čekání.
Nevím co mám dělat dál. Už se to táhne roky a pořád nic, úplná prázdnota. Samozřejmě tu byly chvilky, kdy už byl záblesk něčeho, že už se konečně svítá, momentík... Stačí počkat do poledne a zase ta samá tma.
Deprese. Spousta alkoholu a jiných věcí na únik do jiného světa, ne že bych to potřebovala, ale občas člověk prostě už nemůže, neví co má dělat, je v začarovaném kruhu a nemůže se z něj dostat, tak se snaží dostat do úplně jiného světa. Něříkám, že to není možné, možné to je a já vím, že to zvládnu, ale to čekání je ubíjející. Vím, že se nemá čekat, já nečekám, snažím se to najít, ale zatím to nikde není. Co je to? Je to smysl života.
Každý ještě předtím než se narodíme naplánujeme svůj život do posledního detailu. Všechny lekce, které musíme projít pro to, abychom se přiblížili k dokonalosti, teď mám na mysli svojí vnitřní dokonalost, každý jsme dokonalý, jen se musíme snažit zlepšovat. Teď nemluvím o žádných dietách, cvičeních, plastikách a podobných věcech. Mluvím o vaší duši. Protože duše je to nejpodstatnější a to nejcennější co máme, můžeme být krásní, odění v úžasných drahých věcech, ale stejně se můžeme cítit špatně, mám na mysli prázdnotu duše. Já si vyzkoušela obojí, jak žít velmi skromně, sama jsem z velmi chudé rodiny, tak i bohatý život, když jsem se všemi silami vypracovala na několik úrovní výš, kdy si můžu dovolit koupit rodičům auto, kdy já sama si můžu dovolit to, co chci. Po tomhle všem si člověk stejně uvědomí, že peníze nedokážou koupit opravdové štěstí duše, můžete koupit cokoliv, ale ze všeho je jen dočasné štěstí, je to jen takové pohlazení pro duši, ne nic, co člověku něco přinese v životě.

Právě proto jsem začala psát tento článek. I po tom, co jsem si prošla tyto fáze, tak i tak se cítím prázdně.
Smysl každého z nás může být jakýkoliv. U každého z nás je úplně jiný, v každém životě se snažíme zdokonalit svojí osobnost určitou činností, a já jsem ztracená, protože ať už se snažím jakkoliv, tak to nemůžu najít.
Možná spousta lidí se vysměje tomu co píšu, ale pro mě to má obrovský smysl, přijde mi, že spousta lidí je stejně ztracených jako já a neví co dělat, možná je to i naopak, že všichni ví, jen já jsem ztracená duše.

Nejdříve jsem si myslela, že je to kvůli vztahu, přece jenom být 3 roky sama moc nepomáhá, ale i po tom, co jsem našla někoho, kdo je skvělý, kdo mi rozumí, stejně je tu ta prázdnota, jako by mě pronásledovala. Nedokážu být s někým, nedokážu být i sama se sebou. Není to o jen lidech, kteří jsoou kolem vás, nejpodstatnějším článkem života keždého z nás jsme my. Nikdo jiný. Lidé byli, jsou a budou, lidé jsou dočasní. A proto je potřeba se soustředit na sebe samého.

Je potřeba hledat svůj smysl dál, hlavně nepřestávat. Jsem si jistá, že čas ukáže vše, všechno bude tak, jak má být.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama